Bude se rozsvěcovat? Nebude? BUDE! Poslední slovo padlo pátečního večera před první adventní nedělí, a bylo to dobré rozhodnutí.
Děti měly program nacvičený, na vystoupení se po dlouhém půstu vyloženě těšily a počasí jakoby chtělo celé situaci napomoci. Sníh, který pokryl lomnické náměstí dodal akci tu správnou atmosféru. K dokonalosti chyběla jen vůně skořice a hřebíčku. Mrška virus však přece jen do akce zasáhl. Učitelé ze ZUŠ i ZŠ se museli aktivně zapojit a zaskočit za chybějící žáky. Pocit, že ve složité situaci nezůstal nikdo osamocen, vytvořil ještě těsnější pouto mezi učiteli a žáky, které je na lomnické škole tradiční.
Můžeme si jen přát, aby slova závěrečné básně …. „mám jedno přání, až přijde čas tání, aby v nás odpuštění zůstalo“… se stala skutečností.
Eva Vítková