Jak využít čas do zahájení docházky do školy

V čase mezi zápisem do první třídy a zahájením školního roku je vhodné změřit se s dítětem na „dotrénování“ všech dovedností, které bude ve škole potřebovat. Tyto dovednosti lze rozdělit do dvou velkých skupin:

1. Vědomosti a znalosti

V žádném případě není nutné začít děti učit číst, psát nebo počítat-dokonce to ani není vhodné. Může se totiž stát, že se pak v prvních týdnech školy nudí a ke vzdělávání rovnou zaujmou pasivní postoj. Výjimkou jsou děti, které mají v některé z těchto oblastí rychlejší vývoj a přirozeně k tomu dospějí-pak je nebrzděte, jen je zbytečně neučte mnoho věcí „napřed“. 

Aby mohlo dítě ve škole začít zvládat čtení, psaní a matematiku, potřebuje mít dozrálé a docvičené některé základní funkce. Jejich rozvoji se věnují paní učitelky v mateřské školce, ale i rodiče v tom mohou být velmi užiteční. Zde nabízíme výčet toho, co by dítě mělo při nástupu do školy zvládnout:

• správná výslovnost všech hlásek: pokud ještě nyní vaše dítě nemá správnou výslovnost, zkontaktujte logopeda a začněte s pravidelným domácím trénováním podle jeho pokynů. V první třídě přibude vám i dětem mnoho nové práce a na logopedická cvičení nemusí zbýt čas ani energie.
• zrakové vnímání: důležité je zejména zrakové rozlišování (aby dítě poznalo rozdíly v podobných obrazcích a nepletla se mu tvarově podobná písmenka). Zralé dítě rozliší detaily v obrázcích, pozná několik písmen-alespoň ta ze svého jména, má základní zrakovou paměť.
• sluchové vnímání: vysvětlete dítěti, že písmenka se skládají do slabik, slabiky do slov, slova do vět. Sluchově zralé dítě pojmenuje známé zvuky a určí směr, odkud přicházejí. Dítě by mělo zvládnout vytleskat slovo na slabiky a určit jejich počet, odlišit a pojmenovat první hlásku ve slově, složit a rozložit po hláskách krátké slovo (p-e-s). Mělo by být schopné sluchem rozeznat stejná a odlišná slova (pes-les).
• matematické představy: dítě by mělo rozumět pojmům jako málo-mnoho, více-méně, větší-menší, před-za, nahoře-dole, vpravo-vlevo atd. Dále by mělo být schopno vyjmenovat číselnou řadu alespoň do 10, v řadě do 5 by mělo umět přičítat a odčítat (přidávat a ubírat s pomocí prstů a rozumět pojmům více o – méně o). Dále by mělo umět poznat a pojmenovat základní geometrické tvary. Důležité je, aby chápalo, že číslo je symbol, který ukazuje množství.
• grafomotorika: před nástupem do školy je důležité naučit dítě správné držení tužky. Ruka má být uvolněná a lehká, důležitá je i jistota při vedení čáry (ruka poslouchá hlavu☺). Dítě by mělo umět přiměřeně kreslit, dodržovat přitom proporce, myslet na detaily a umět vybarvovat bez přetahování.
• vědomosti a znalosti: následuje orientační seznam toho, co by prvňák měl znát a vědět: jméno a příjmení své a rodičů, adresa bydliště. Barvy základní a doplňkové. Orientace v čase (včera-dnes-zítra, fáze dne, logické skládání příběhů podle průběhu v čase, roční doby). Třídění věcí do logických skupin (např. ovoce, zelenina, věci, lidé, zvířata...). Pravolevá orientace na sobě, na papíře a v prostoru. Zájem o hledání logických souvislostí v životě kolem sebe (proč...?).

2. Práceschopnost, samostatnost, sebeobsluha
Sociální a komunikační dovednosti

Mnozí zkušení učitelé mluví o tom, že zralost v této oblasti je pro klidné a úspěšné zvládnutí školy důležitější než vědomosti a znalosti. Vyzrálé dítě se umí chovat jako samostatný človíček, schopný zvládnout svou roli školáka. Dokáže se odloučit od rodičů na několik hodin denně, pracovat a poslouchat jiné dospělé osoby-učitele. Pokud má nějaké obtíže, umí požádat o pomoc. Při neúspěchu ve školní práci nereaguje výbuchem vzteku ani pláčem, ale zvýšenou snahou úkol nějak zvládnout. Dokáže vycházet s vrstevníky, navazovat vztahy s dětmi i dospělými. Komunikuje s druhými, umí povídat i naslouchat. Pomáhá a umí přijímat pomoc. Dokáže být tolerantní k jiným dětem. Nemá velké obavy z nových a neznámých situací. A je připraveno pracovat: soustředí se na úkol, dokončí jej, i když je těžký nebo ho nebaví. Dokáže zaměřit svou pozornost na to, co se zrovna dělá, a neodbíhá od nedokončené práce. Zvládá svou sebeobsluhu. Dodržuje základní hygienické návyky. Umí se samostatně obléknout a najíst příborem. Pozná své věci, naskládá si je do aktovky. S pomocí dospělého umí udržet své školní pomůcky v pořádku.

Jak tedy rodiče mohou pomoci svému dítěti se zvládnutím nástupu do školy?

Především se přimlouváme za to, aby rodiče dítěti nespojovali školu s nepříjemnými zážitky a nemluvili o ní jako o „konci radostného dětství“. Je totiž dokázáno, že vyzrálé a připravené děti se do školy těší a pro svůj další vývoj potřebují „začít pracovat“. Pokud dospělí kolem nic nepokazí, děti škola může i bavit ☺.

Rodiče mohou dětem výrazně pomoct zejména tím, že je před vstupem do první třídy naučí vše potřebné a na práci je „natěší“.

Dalším důležitým faktorem je budování dobrého vztahu mezi rodiči a školou-buďte v pravidelném kontaktu s paní učitelkou, informujte ji o potřebách a případných obtížích vašeho dítěte. A informujte se u ní, jak se vašemu dítěti práce daří.

Pro klidné zvládnutí nástupu do školy je zcela zásadní to, jak přistoupíte k domácí přípravě. Klíčová je přitom pravidelnost a bezpečné, klidné prostředí pro děti. Mějte s nimi mnoho trpělivosti a respektujte jejich tempo, jakým se učí-každému z nás jde něco lépe a něco hůře, i když se snažíme.

Důležité je také s dětmi si o škole povídat - co zažily, co se jim dařilo, jaké mají kamarády, co je nejvíc bavilo - škola je pro děti místem k učení, ale také k rozvíjení mnoha lidských dovedností, které budou v životě potřebovat.

A na závěr jeden dodatek: Je dobré si uvědomit, že v několika prvních týdnech školy a domácí přípravy se rozhoduje o tom, jaký vztah k učení bude mít vaše dítě pravděpodobně celý život.

Přejeme všem prvňákům a jejich rodičům pohodovou první třídu.